Tak to co jste popsal, to podle mého názoru, platí na lidi obecně. Muže i ženy. Člověk, který se zaměří na svého partnera, jako svojí životní vizi, (aby byl šťastný, měl všechno na co si pomyslí apd.), sebe a své cíle potlačí, po čase zjistí, že si ho partner neváží, ba dokonce se partner cítí býti utlačován. Moc hezký článek

Přes všechny trampoty jsem ráda, že jsem žena.

tohle platí i o ženských...o nás všech..zkrátka nejdůležitější je vyváženost a tolerance ..hlavně však životní štěstí najít někho, kdo nemá tendenci žít tím, že druhého úkoluje a ovládá... denně kolem sebe lze vidět třicetkrát...