Muži pod tlakem
... (generálního ředitele Vláčkodráhy), ať si dáváme větší pozor. Každé ráno hned po probuzení utíkáme do dětského koutku a tam na podlahu vysypeme krabice s dřevěnými kolejnicemi a stavíme. Po necelé hodince nastává čas úklidu a cesty do milované lesní školky. Většinou už přechod od vláčků do auta probíhá ladně a pohodově.
Jednou jsme se se ženou nějak zapomněli a zapovídali se a za synkem přišli déle, než je obvyklé s přáním, že teď musíme pospíchat, abychom to všechno stihli.
Sednul jsem si k němu a začal ho motivovat (spíš nutit), aby začal rychle uklízet, abychom tu školku stihli včas. Moje hlava mi přehrála idylický scénář, ve kterém Saul řekne:
„jasně, rozumím, že potřebujeme teď hned vyrazit, už víc neříkej, tatínku, všeho nechám a jdu to rychle uklidit“
… a příkladně všechny hračky naháže do krabic, poběží do auta usadit se do sedačky a bude na nás volat: „honem honem, ať to stihneme, je to důležité!“…
Jenže to se nestalo. Jakmile jsem na Saula naléhal, zablokoval se, sednul si a nic nedělal. Úplně jasně ukázal, že tudy cesta fakt nevede.
Proč o tom píšu …
Vzpomněl jsem si na slova jednoho učitele z gymplu, který nám hrdě vysvětloval, proč na nás tlačí i v situacích, kde to není vůbec nutné – abychom se naučili makat ve stresu, že se nám to bude jednou hodit.
A nebyl úplně daleko od pravdy – mít schopnost podat pod tlakem dobrý výkon se určitě hodí.
Problém nastává, když se to zvrtne … a my pod tím tlakem strávíme zbytek života.
Prakticky každý muž, který za mnou přichází, je pod tlakem. Tlačí na něj žena, děti, jeho šéf nebo rodiče. Tlačí ho hypotéka, firemní i osobní cíle, povinnosti, úkoly, očekávání, nároky nebo životní situace, ve které se octnul.
Vždycky se zdá, že ten tlak přichází odněkud zvenku a že je potřeba něco někde nějak udělat a tlak konečně zmizí. Jenže tak to není. Ten skutečný tlak přichází zevnitř.
(Odtud pokračování článku z Facebooku)
My sami na sebe tlačíme, my sami jsme zdrojem vnitřního tlaku, kterým si otravujeme život. Snažíme sami sebe dotlačit k cíli – k úspěchu, k uznání, k pocitu vnitřní velikosti a důstojnosti, ale taky třeba k úlevě, uvolnění a vnitřnímu klidu (HA jaký paradox!), harmonickému vztahu, lásce nebo přijetí od svých blízkých.
Všimněte si …
Vnitřní tlak k nám pořád mluví a dává jasné rozkazy ve stylu – měl bych, musím, nesmím, nemohu. Pořád je s námi a naším životem nespokojený (a vždycky bude nespokojený!)
Den co den se od něj necháme s vidinou dosaženého cíle poslušně tlačit tam, kam nechceme a kde nám není dobře.
Věříme, že když perfektně splníme všechny “musím a měl bych” povinnosti a úkoly, dostaneme se do cíle. Získáme to, co chceme – vnitřní klid, úspěch, štěstí, životní naplnění a bůh ví co ještě.
Jsme ale stejně naivní jako otrok, který věří, že až splní pánovi všechna jeho přání, bude konečně volný a svobodný. Nebude a s každým splněným přáním se jeho okovy jen utáhnou.
Cesta ke svobodě, vnitřní síle a uvolnění nikdy nevede skrz slepou poslušnost k otrokáři. Natož k tomu vnitřnímu!
Vede skrz vnitřní revoluci a osvobození se od otrokáře. Jen si to představte, jaká úleva!
Velmi často ale společně s pocity úlevy přichází také obavy a pochyby.
“Když nebudu vnitřní tlak poslouchat, když na sebe nebudu tlačit, když se nebudu do věcí nutit …”
Nebudu úspěšný
Nebudu výkonný
Nebudu mít peníze
Nebudu mít vztah
Nebudu mít respekt a uznání
Nebudu …
Těch černých scénářů jsem slyšel za ty roky práce s lidmi fakt hodně.
Jakmile máme ochotu jim naslouchat a řídit se jimi, nikdy se z toho nekonečného stresu nevyhrabeme, pořád budeme ti uhnaní chlápci bez jiskry v oku. Pořád v poklusu, pořád pod tlakem snící o pohodě a uvolnění.
Za ty roky kolektivního šílenství jsme si na určitý typ vnitřního tlaku vytvořili návyk. Věříme, že nás jako jediný dovede k úspěšnému cíli.
Tlačíme na sebe, protože nemáme důvěru. Nevěříme životu, lidem a hlavně sami sobě – svojí přirozené mužské síle a energii. Nevěříme, že je sama o sobě dost, že ve své přirozené formě stačí. Protože ji nevěříme, nevědomě ji v sobě blokujeme.
I proto máme dojem, že musíme být větší, silnější, tvrdší, sebevědomější, úspěšnější … prostě lepší. Nevěříme vlastnímu přirozenému tempu, máme tendenci se neustále zrychlovat. Chceme být pořád rychlejší, neumíme se s klidným svědomím vnitřně zpomalit nebo zastavit.
Vnitřní tlak s sebou vždycky přináší touhu po „hned a teď“, po rychlých – až okamžitých výsledcích. Podléháme pak zázračným návodům, které nefungují.
Nemám nic proti rychlosti a schopnosti jednat rychle. Důležité ale je být rychlý, když to chci, přináší to užitek a dává smysl. Podobně jako při řízení auta.
Vnitřní tlak nám byl předán výchovou, vzdělávacím systémem, všemi těmi dobrými lidmi (bez ironie), kteří to s námi mysleli dobře, kteří se nás snažili dotlačit co nejvýš, co nejdál … k co nejlepšímu životu.
Ale to je velká iluze, nekonečný stres a vnitřní tlak rozhodně životní úspěch a štěstí nepřináší. To, co vždycky přináší, je vyhoření, napětí, nemoc, úraz, neschopnost se uvolnit, zklidnit a radovat, neschopnost cítit lásku, ale také neschopnost vnímat a plně využívat vlastní mužskou sílu.
Je to paradox, ale muži, kteří na sebe tlačí nejvíc, aby byli úspěšní a silní, jsou ve skutečnosti na základní úrovni velice sevření a oslabení (věřte mi, vím, o čem mluvím), protože jejich mentální/emocionální/tělesný systém je neustálým napětím unavený a zesláblý.
Není divu, že pak čas od času upadají do různých forem nepřítomnosti, pasivity, rezignace nebo deprese.
Pod tlakem ztrácíme sami sebe, svoje zdraví, přicházíme o autenticitu a životní lehkost. Stáváme se mechanickými vykonavateli povinností a úkolů. Věříme iluzi (která se ale zdá sakra pravdivá a skutečná!), že to je jediná správná cesta k cíli.
Bereme na sebe masku úspěšných chlápků, kteří musí všechno zvládnout.
(Napadá mě … Fakt tohle chceme? Je to to nejlepší, co s vlastním životem umíme udělat?)
Zkušenost moje i mužů, se který jsem pracoval, mi říká, že umíme … můžeme žít jinak.
Můžeme se radovat, milovat a hrát si bez nekonečných obav a pochyb, zda si to můžeme dovolit.
Můžeme žít uvolněně a lehce.
Můžeme žít s důvěrou v sebe i Život.
Můžeme žít se skutečným vnitřním klidem.
Můžeme žít důstojně a zřetelně vnímat svou vlastní velikost.
Můžeme žít život, ve kterém máme prostor a čas tvořit radostně a smysluplně.
Můžeme žít svou mužskou sílu svobodně a spontánně.
Můžeme žít život, který nás fakt naplňuje, aniž by to byla jen další povrchní motivační fráze.
Můžeme žít odvážně a vášnivě.
Můžeme tvořit opravdu velké věci a projekty bez toho aniž bychom se ničili.
Můžeme žít bez nadvlády obav, pochyb a strachů.
Můžeme odpočívat, svobodně a volně dýchat.
(Tohle je pro mě recept na ten kýžený úspěch a prosperitu ve všech oblastech života.)
Jen se pro takový život potřebujeme rozhodnout …
Aleš Vavřinec
Muži potřebují opustit svou vnitřní tvrdost
Přílišná vnitřní tvrdost muže ubíjí. Tvrdost totiž taky znamená zatvrdlost, zatuhnutí, zamrzlost. To už nezní tak sexy, co?
Aleš Vavřinec
Co všechno musíš udělat, aby ses měl rád?
Naučil ses, že láska není zadarmo. Naprogramovali tě, že si ji musíš zasloužit, že se kvůli ní musíš měnit a změnit. Naučil ses popírat sám sebe, potlačovat to, kdo jsi. Naučil ses svoje pravé Já schovávat ve stínu.
Aleš Vavřinec
Vzepři se vnitřní malosti!
Nikdo není větší než ty. A ty nejsi menší než kdokoli jiný. Nevěř tomu vnitřnímu hlasu, který tě o tom přesvědčuje, když stojíš tvář tvář autoritě nebo někomu (z tvého pohledu) úspěšnějšímu.
Aleš Vavřinec
Do školy? Díky, raději ne ...
Bavil jsem se s jedním učitelem o alternativním vzdělávání, když jsem řekl, že syn chodí do velmi originální lesní školky, zpozorněl. Zeptal se mě - co budete dělat, až narazí na státní školství? Nebude to pro něj šok?
Aleš Vavřinec
Proč není moudré se srovnávat s druhými ani se sebou
Včera do mě narazil jeden citát - neporovnávej se s ostatními, porovnávej se jen sám se sebou a s tím, jaký jsi byl v minulosti. Já si teda myslím, že naše společnost je porovnáváním posedlá a lehce ubrat by jí prospělo.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Při hromadné nehodě na Karlovarsku zemřel člověk, další čtyři se zranili
Vážná dopravní nehoda dvou osobních a nákladního vozidla uzavřela silnici I/6 u Čichalova na...
Tak mě vyhodí z ODS, a co? Přežijí beze mě, já bez nich taky, říká Novotný
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný počítá s tím, že tentokrát ho už čeká vyhazov z ODS....
Hraniční kontroly na migranty zabraly, těší Němce. Ministryně chválí Čechy
Hraniční kontroly, které Berlín zavedl na hranicích s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem kvůli...
Nákladní vůz s kamením sjel na pole a převrátil se, řidiče odvezla sanitka
Nákladní vozidlo, které vezlo kamení, sjelo dnes odpoledne v Milovicích u Hořic ze silnice a na...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 977x
alesismail.cz