Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vám sex může narušit budoucí intimitu a vztah?

14. 02. 2017 7:54:08
Dneska budu psát o sexu. Podělím se s vámi o skutečný příběh klientů Marie a Kamila. Ukážu vám na něm, kam až může vést strach, domněnky a potlačení svých potřeb i hranic.

Kamil s Marií se do sebe zamilovali na první pohled. Oba cítili, že je mezi něco, co není úplně běžné, co se neděje každý měsíc, možná ani každý rok. Bylo mezi nimi cosi magického. Alespoň tak to oba popisovali, když ke mně poprvé přišli.

Prostě si hned padli do oka a chtěli spolu trávit čas. Být spolu, vedle sebe, smát se, poznávat se i dotýkat. Byli k sobě přitahováni jako dva magnety. Když se poprvé se líbali, měli pocit, že čas se zastavil. Když se drželi za ruce a kráčeli městem, cítili se jako v jiné dimenzi. Všechno bylo perfektní až do oné osudové noci, kdy Kamil pozval Marii k sobě na večeři.

Od přitažlivost k napětí

Znali se krátce, ale Marie kývla. Kamil byl přece tak okouzlující a silný chlap, že ho nemohla odmítnout. Po jídle přinesl svoje album z dětství a oba se náramně bavili při pohledu na jeho o 25 let mladší verzi. Jak večer utíkal, byli k sobě pořád blíž a blíž. Citově i fyzicky. Seděli prakticky nalepeni na sebe. Kamil začal Marii líbat a ta se s chutí nechala. Kamil pln vzrušení pokračoval dál a dál.

Další detaily zde vypisovat nebudu, je zřejmé, jak večer skončil. V tu dobu se ještě vše zdálo krásné a magické. Oba měli pocit, že se jejich vztah vyvíjí tím nejlepším možným směrem. Už za pár dnů a týdnů se ale oba začali cítit vedle sebe trochu jinak. Cítili určité neviditelné napětí bez zjevných příčin. A oba o něm měli strach mluvit, připisovali to dosud nepoznané hloubce a vážnosti vztahu.

Čas šel dál a napětí sílilo a rostla také doba, kterou chtěli trávit bez sebe. Postupně se jeden druhému vzdalovali. Chuť trávit hezké chvilky společně byla o poznání menší než na začátku. Než aby se domluvili na společném kompromisu, raději byli sami doma. Kamil však po Marii toužil pořád stejně intenzivně a začal mít velký strach, že o ní přijde, když to bude takto pokračovat. Převzal proto iniciativu za oba a začal se snažit. Plánoval, vymýšlel program, zařizoval společné aktivity. Spolkl své ego a snažil se Marii vyjít vstříc. Víc než by musel.

Ignorované hranice jako zdroj rozkolu

Jenže výsledek se nedostavil. Marie se mu pořád zdála tak trochu za zdí. Čím víc se snažil se k ní přiblížit, tím více mu unikala a byla na něj nepříjemná. Nerozuměl, proč Marie reaguje na jeho snahu o pozitivní změnu negativně. Byl zklamaný a nepříjemný. Oba si své chování posléze vyčítali a tím se kruh nepochopení uzavíral. Sice se pokoušeli o změnu, ale ať zkusili, co zkusili, nedařilo se dobré východisko najít. Věděli, že si umí vztah udělat hezký, přece jim to na začátku tak úžasně šlapalo. Teď to bylo takřka v troskách. Čím to? Otázka, na kterou zoufale hledali odpověď a tak přišli za mnou.

Po určité době jsme společně vystopovali, že zlomový moment, od kterého se vše začalo odvíjet jinak, bylo právě jejich první milování. Co se tam stalo tak hrozného, že jim to skoro zničilo vztah? Na první pohled nic, na druhý všechno. Přihodilo se jim něco, co se děje mnohým lidem a nejen v sexu, kdy ze strachu (z odmítnutí, hodnocení, konfliktu atd) ustoupí ze svých hranic a podřídí se přání / očekávání svého partnera. Co přesně se stalo? Kamil Marii silně přitahoval i vzrušoval, líbil se jí po všech stránkách, v tom žádný problém nebyl. Když ovšem cítila, že zrovna tenhle večer neskončí něžným líbáním jako vždy a Kamil touží po hlubším kontaktu, cítila se pod tlakem a udělala něco jiného, než chtěla.

Příliš brzké otevření = rychlé uzavření

Necítila se na první milování úplně připravená a nejraději by mu to v klidu řekla, ale měla strach, že když ho teď odmítne, naruší to jinak perfektní vztah. Začala se bát, že její odmítavá reakce může celý vztah pohřbít. A tak se raději podvolila a s Kamilem se pomilovala. Bylo to sice krásné, ale ten tíživý pocit, že si nestála za svým přáním, že se ze strachu podřídila, že si nechala překročit vlastní hranice jak na emoční tak i fyzické stránce, už nezmizel a naopak každým dnem rostl.

Někde v hloubi duše se začala cítit ponížená. Měla pocit, že se Kamilovi otevřela moc hluboko a moc brzy. Připadala si obnažená i zranitelná, proto se mu začala podvědomě vzdalovat. Začala se uzavírat a utíkat. Cítila k němu vztek i zlost. A vlastně mu to chtěla trochu i oplatit. Když viděla, že její vzdalování ho zraňuje, tak to dělala ... Nutno dodat, že na začátku si ani Marie toto vůbec nepřipouštěla a neviděla, že její nynější chování je pouhá reakce na neposlechnutí svého vnitřního hlasu před prvním milováním.

Kamil svoje hranice začal překračovat z podobného strachu – aby vztah neskončil. Přestal být tím silným mužem, kterého Marie poznala, začal být beztvarým klukem, který touží uspokojit a zapadnout. Ze strachu, aby vztah zachránil, ustoupil ze svých hodnot a snažil se Marii zavděčit a vyjít vstříc, jak jen to bylo možné. Věřil, že když jí dostatečně vyhoví, ona se přestane vzdalovat a zase budou jeden druhému příjemně blízko.

Nemohli být dále od pravdy. Jejich vztah byl jak na houpačce, chvilku bylo vše v pořádku a za další chvíli to byla jízda jak na tobogánu. Čím více se Kamil snažil přibližovat, tím více se mu Marie vzdalovala. Kvůli maličkostem se hádali i vztekali, neuměli spolu jasně komunikovat, nerozuměli si. Snažili se vědomě komunikovat, vůbec však neviděli, co se mezi nimi děje pod povrchem. Nevnímali, jak do sebe jejich podvědomé části naráží. Když jsme spolu začali pracovat, postupně jim vše docházelo, jednotlivé kousky skládačky do sebe zapadaly a vše konečně dávalo smysl.

Pochopení příčin a úleva jednou jsou

Ohromně se jim ulevilo už jen proto, že věděli, co a proč se jim děje. Z jejich vztahu tím začala mizet mlha nedorozumění, vzdalování a zraňování. Mohl nastat čas na uzdravování a cestu vpřed k opětovné blízkosti a harmonii. Postupně se učili spolu jasněji a otevřeněji komunikovat. Beze strachu si říkat o svoje potřeby. Beze strachu se zdravě a s láskou, ale zároveň pevně vymezit. Umět očekávání milovaného s klidným srdcem i odmítnout a neplnit. Bylo to opravdu příjemné sledovat, jak se k sobě opět vrací. Jak jeden druhého opět cítí, jak jsou vedle sebe znovu uvolnění.

Příběh Marie a Kamila dopadl dobře, svou krizi zvládli a vyšli z ní mnohem silnější. Věřím, že jejich vztahu to paradoxně pomohlo. Bohužel ne každý něco podobného dokáže. Mnoho lidí ve vztahu svoje potřeby, přání i city ze strachu potlačuje. Věří, když se budou náležitě přizpůsobovat partnerovi, vždy a všude vycházet vstříc a ustupovat ze svého, zaručí si tím jeho přízeň a lásku. Jediné, co takovým chováním získají, bude podvědomý pocit ponížení, frustrace, vztek a pravděpodobně i rozchod.

Vyjasněte si tedy, kde máte hranice a jak si za nimi umíte stát. Jak dobře se o nich umíte bavit. Jaké přesně jsou vaše potřeby (životní i vztahové) a jak dobře si je umíte vykomunikovat. Svůj život i vztahy máte ve své moci. Pokud se této moci vzdáte kvůli vztahu, bude váš život řídit někdo jiný a vy budete nešťastní. Pamatujte – nikdy není pozdě na to vzít si svou vlastní moc zpátky.

Autor: Aleš Vavřinec | úterý 14.2.2017 7:54 | karma článku: 24.98 | přečteno: 3035x

Další články blogera

Aleš Vavřinec

Co dokáže pohřbít i ten sebelepší vztah?

Setkáme se. Přeskočí jiskra. Rozdmýcháveme ji. Ten druhý je úplně božský. Ta druhá je prostě božská. Dokonalý protějšek. Rozumíme si. Snažíme se mít to spolu hezké. Božské. Smějeme se. Milujeme se. Bavíme se. A bojíme se ...

26.10.2017 v 16:26 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 705 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Žijeme v ráji - proč se cítíme, jak v pekle?

Žijeme v ráji. Kdybychom někomu před 500 lety ukázali, jak se dnes máme, okamžitě by takový životní styl chtěl taky - nadbytek potravin, zdravotní péče, neuvěřitelné pohodlí, dlouhověkost, bezpečí, čistá voda atd...

26.10.2017 v 10:14 | Karma článku: 22.43 | Přečteno: 695 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Cesta pravdy - jdete na ní i vy?

Seděl jsem nad klávesnicí a byl jsem v pasti. V mentální pasti. Měl jsem strach. Ten text byl skvělej, byl plnej mě. Bez příkras a keců. Jenže to bylo právě ono...

24.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 196 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Jak jsem našel životní poslání ...

Zveřejňuju tady mou odpověd na FB dotaz, jak jsem se dostal k tomu co dělám, jak jsem našel svoje poslání, smysl ... tedy jak se mi to všechno stalo?

23.10.2017 v 7:28 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 217 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Islám, politická korektnost a odvaha říkat pravdu

Aktuálně jsou nejhoršími nálepkami pro vyjádření publicistů příklon k multikulturalismu a k politické korektnosti,neboť dnešním trendem, který konzumenti žádají, je „hledání pravdy“, pokud se ta týká toho, co za pravdu považujeme.

23.11.2017 v 10:25 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jakub Kouřil

Anatomie Slasti

Vesmír je zrcadlem lidské touhy po nekonečné slasti a blaženosti. Říká se, že nejvyšší rozkoše lze dosáhnout ne skrze tělo, nebo mysl, ale čistě jen skrze své Já.

23.11.2017 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Jiří Zapletal

Máš problém? Dotace to vyřeší

Trápí vás znečištěné ovzduší? Obáváte se imigrantů? Nemáte práci? Dostáváte vysoké účty za elektřinu? Není problém. Existuje všemocný lék. Jmenuje se dotace.

23.11.2017 v 7:22 | Karma článku: 14.93 | Přečteno: 309 | Diskuse

Martina Franzová

Jak jsem potkala ruského agenta

Ve své bezmezné naivitě a nadšení z návštěvy překrásného Sankt. Petěrburgu jsem ve slabé chvilce pozvala jednoho z jeho obyvatel na návštěvu k nám do Prahy. Šest dnů jsem si hřála hada na prsou a teď abych podávala BIS hlášení...

23.11.2017 v 7:12 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 614 | Diskuse

Pavel Ďuran

Jana Nečasová (Nagyová) je vinna!

Soud pro Prahu 1 včera opět (tentokrát jinou soudkyní) rozhodl: Jana Nečasová (dříve Nagyová) je vinna. Dostala dva roky s tříletou podmínkou. To za zneužití vojenského zpravodajství. A – samozřejmě – verdikt není pravomocný.

23.11.2017 v 6:27 | Karma článku: 30.97 | Přečteno: 1050 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 13.41 Průměrná čtenost 983

Pomáhám lidem, kteří se dostali do situace, kdy neví jak dál. Pomáhám jim opět zářit. Využívám postupy z psychologie, terapie a koučovací techniky i vlastní bohaté zkušenosti. Mám za sebou více než 1 600 odkoučovaných hodin.

Chci Vás inspirovat, nadchnout, nabídnout témata k hlubšímu přemýšlení a někdy i pobavit.

ales-vavrinec.cz

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.