Strach č.1, kterým si, my muži, ničíme vztahy i život

16. 04. 2019 7:19:33
Nazdar pánové, dnešní krátké zamyšlení píšu jen pro Vás. Ženy, nechť mi prosím prominou. Díky. Chlapi, mám pro vás jednu možná šokující pravdu, ale vašim ženám nevadí to, že čas od času máte strach, cítíte obavy a pochyby nebo ...

jste někdy dokonce fakt dost vyděšení. S tím jsou OK.

Co jim ale fakt hrozně moc vadí (i když to neříkají a snaží se to v sobě “dusit”) je, když před nimi svoje strachy a obavy (a další emoce a vnitřní stavy) skrýváte.

Když je před nimi schováváte a hrajete si na to, že je nemáte. Že neexistujou.

Nejsou s tím OK a bolí je to dívat se na vás, jak moc se bojíte být sami sebou, jak moc se bojíte být pravdiví a autentičtí. Bolí je se na vás dívat a sledovat, jak se odmítáte a dobrovolně připravujete o svou sílu tím, že se potlačujete.

A teď si představte, jak moc si tím ubližujete vy sami. Jak velkou bolest si působíte, když sami sebe odmítáte přijmout. Hluboce a opravdově.

Já úplně chápu, že věříte tomu, že takhle by to měl správnej chlap mít. Nebát se. Nemít strach. Nepochybovat. Mít vždycky jasno a blablabla ...

Měl jsem to stejně. Chtěl jsem bejt úplnej superman. A ani dneska pro mě není vždycky úplně snadný jít před svou ženou s kůží na trh. Ukázat zranitelnost, hluboké city nebo slzy. Někdy to je pěkná výzva i fuška.

Věříte těmhle kravinám, který vás akorát ničí. Věříte, že tohle je jediná správná cesta k úspěchu u žen. Věříte tý šílený blbosti, že když vaše žena jen zahlídne to, že máte strach, přestane si vás vážit.

Přestane vás obdivovat, akceptovat, respektovat, milovat, uznávat, chtít ... a budete jí pro smích. No prostě všechno špatně.

A teď se zastavte. Ještě jednou. Vaše žena je s vašimi strachy OK. S čím není OK? Když je před ní schováváte.

Prosím uvědomte si ale, že to zas až tak moc není o Vaší ženě, nýbrž hlavně o vás. O vašem niterném postoji k sobě – tedy i ke strachu a obavám.

Přiznejte si, jak moc hluboce a intenzivně svoje strachy a obavy odmítáte a potlačujete. Jak moc se je snažíte schovat sami před sebou. Jak moc se je snažíte nevidět a nevnímat. Jak moc a hluboce odmítáte sami sebe a toužíte být “lepší”.

Jak moc se bojíte si je naplno přiznat, protože jste vyděšení z toho, že byste tím přiznali, že nesplňujete očekávání a ideál “pravého” muže.

Že nejste OK.

Že byste si pak přestali vážit sami sebe a počali se vnímat jako slaboši, ti horší a porouchaní.

Tohle vás ničí. Tohle nás ničí.

Tahle šílená představa o “pravém” a “silném” muži, který by něco jako strach rozhodně mít neměl. A pokud ano, je to chyba, kterou je nutné odstranit. Vytvořili jsme si jakýsi prototyp ideálního muže, ke kterému se upínáme, kterým se chceme stát a se kterým se neustále porovnáváme.

Nutno dodat, že tenhle negativní, kritický a odmítavý postoj na nás jen tak z čista jasna nepadl z nebes. Tenhle postoj je “pouze” důsledek našich těžkých zkušeností (z dětství, dospívání).

Kdysi dávno nám někdo nám převelice blízký dával pod-vědomě najevo, že přesně takoví jací jsme – nejsme OK. Že se mu tak úplně nelíbí, kdo jsme a kým jsme. Dokonce nás vedl a motivoval cukrem nebo bičem k tomu, jací bychom měli být ... a jací musíme být, pokud s ním chceme být za dobře.

Zcela jasně jsme tak cítili, že něco v nás -je špatně. Tedy i my jsme v jádru špatní. Že nejsme OK. V našem případě, že mít strach je špatné. Zbabělé. Nechlapské. Zženštilé.

Co jiného nám zbývalo, než s tím souhlasit. Začali jsme od té doby sami sebe vnímat jako rozbité a nedostatečné. Převzali jsme cizí názor a najednou se z něj stala naše svatá pravda.

Možná byste se divili, kolik lidí se se mnou pře o to, že jsou opravdu ti špatní. Tak moc tomu věří, že se mne o tom při konzultacích snaží přesvědčit. :-)

Jenže to nebyl konec. Když jsme uvěřili tomu, že naše nitro – naše přirozené já – se kterým jsme se narodili, nestačí a není v pořádku, obalili jsme jej jakousi společenskou maskou, kterou se snažíme konečně získat to, co nám celý život chybí – lásku, pozornost, blízkost atd atd atd ... ale především hluboké přijetí toho, kdo jsme.

Problém je, že se tohle přijetí snažíme získat od našeho okolí a ne od sebe. A tahle touha po akceptaci od okolí nás podvědomě nutí se tomu okolí zavděčit, zalíbit, ukázat mu, jak moc dobří, správní a čistí jsme. Jak dokonalí a ideální jsme. Jací super muži jsme.

Není divu, že se tak často cítíme zklamaní (sami sebou) a nedostateční. Plní pocitu selhání a viny. Je na čase zbourat falešnou modlu pana dokonalého.

Pokud téhle představě věříme, sami sebe tím oslabujeme, protože se blokujeme a omezujeme. Nejsme autentičtí. Nejsme ve své síle. Nejsme odvážní, ale krčíme se v rohu.

Chce to odvahu vynést svoje strachy na světlo. Chce to odvahu se popasovat s vnitřním našeptávačem, který nám neúprosně říká – až si své strachy přiznáš a ukážeš jí je, tak si u ní skončil, chlapečku.

Chce to odvahu být odvážný.

Chce to odvahu být před ní sám sebou ... i kdyby to mělo znamenat se jí dlouze podívat do očí a říct jí – teď se, lásko moje, bojím, mám strach ...

A tady nás pak čeká další výzva – nepřenášet na svou drahou ženu zodpovědnost za náš vlastní strach. Tedy nechtít po ní (vědomě i podvědomě), aby ho vyřešila. Neklást na ní tenhle nesplnitelný nárok.

Jen se otevřít.

Ukázat jí – i tohle jsem já, i tohle cítím a je to v pořádku. Chci, abys to viděla. Nic víc. Já se o to (o sebe) postarám. Zvládnu to.

Tohle je klíč k tomu slavnému a všude omílanému sebepřijetí. Znamená to, přijmout na sobě a v sobě “všechno”. Především to, co se mi na sobě nelíbí a co rozhodně nechci. Jen tak můžeme být skutečně sebe-vědomí.

Říct sám sobě JSEM OK, I KDYŽ MÁM STRACH. I TAK JSEM OK. POŘÁD.

Čeká nás ještě hodně práce, než to dokážeme. Než dokážeme být a žít opravdověji, do větší hloubky a pravdivěji. Kdo se na tuhle odvážnou cestu k sobě vydá, ten vyhrál ...

Autor: Aleš Vavřinec | úterý 16.4.2019 7:19 | karma článku: 12.57 | přečteno: 850x

Další články blogera

Aleš Vavřinec

Muži potřebují opustit svou vnitřní tvrdost

Přílišná vnitřní tvrdost muže ubíjí. Tvrdost totiž taky znamená zatvrdlost, zatuhnutí, zamrzlost. To už nezní tak sexy, co?

19.8.2022 v 13:51 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 321 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Co všechno musíš udělat, aby ses měl rád?

Naučil ses, že láska není zadarmo. Naprogramovali tě, že si ji musíš zasloužit, že se kvůli ní musíš měnit a změnit. Naučil ses popírat sám sebe, potlačovat to, kdo jsi. Naučil ses svoje pravé Já schovávat ve stínu.

1.8.2022 v 7:07 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 315 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Vzepři se vnitřní malosti!

Nikdo není větší než ty. A ty nejsi menší než kdokoli jiný. Nevěř tomu vnitřnímu hlasu, který tě o tom přesvědčuje, když stojíš tvář tvář autoritě nebo někomu (z tvého pohledu) úspěšnějšímu.

15.7.2022 v 6:45 | Karma článku: 8.02 | Přečteno: 247 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Do školy? Díky, raději ne ...

Bavil jsem se s jedním učitelem o alternativním vzdělávání, když jsem řekl, že syn chodí do velmi originální lesní školky, zpozorněl. Zeptal se mě - co budete dělat, až narazí na státní školství? Nebude to pro něj šok?

14.7.2022 v 12:54 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 856 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 16.73 | Přečteno: 222 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 142 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.50 | Přečteno: 256 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 970

Vedu muže k jejich vnitřní síle a smyslu života. Individuálně i skupinově. Tvořím videa a podcasty - vzmuz.se

alesismail.cz

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...