Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vám sex může narušit budoucí intimitu a vztah?

14. 02. 2017 7:54:08
Dneska budu psát o sexu. Podělím se s vámi o skutečný příběh klientů Marie a Kamila. Ukážu vám na něm, kam až může vést strach, domněnky a potlačení svých potřeb i hranic.

Kamil s Marií se do sebe zamilovali na první pohled. Oba cítili, že je mezi něco, co není úplně běžné, co se neděje každý měsíc, možná ani každý rok. Bylo mezi nimi cosi magického. Alespoň tak to oba popisovali, když ke mně poprvé přišli.

Prostě si hned padli do oka a chtěli spolu trávit čas. Být spolu, vedle sebe, smát se, poznávat se i dotýkat. Byli k sobě přitahováni jako dva magnety. Když se poprvé se líbali, měli pocit, že čas se zastavil. Když se drželi za ruce a kráčeli městem, cítili se jako v jiné dimenzi. Všechno bylo perfektní až do oné osudové noci, kdy Kamil pozval Marii k sobě na večeři.

Od přitažlivost k napětí

Znali se krátce, ale Marie kývla. Kamil byl přece tak okouzlující a silný chlap, že ho nemohla odmítnout. Po jídle přinesl svoje album z dětství a oba se náramně bavili při pohledu na jeho o 25 let mladší verzi. Jak večer utíkal, byli k sobě pořád blíž a blíž. Citově i fyzicky. Seděli prakticky nalepeni na sebe. Kamil začal Marii líbat a ta se s chutí nechala. Kamil pln vzrušení pokračoval dál a dál.

Další detaily zde vypisovat nebudu, je zřejmé, jak večer skončil. V tu dobu se ještě vše zdálo krásné a magické. Oba měli pocit, že se jejich vztah vyvíjí tím nejlepším možným směrem. Už za pár dnů a týdnů se ale oba začali cítit vedle sebe trochu jinak. Cítili určité neviditelné napětí bez zjevných příčin. A oba o něm měli strach mluvit, připisovali to dosud nepoznané hloubce a vážnosti vztahu.

Čas šel dál a napětí sílilo a rostla také doba, kterou chtěli trávit bez sebe. Postupně se jeden druhému vzdalovali. Chuť trávit hezké chvilky společně byla o poznání menší než na začátku. Než aby se domluvili na společném kompromisu, raději byli sami doma. Kamil však po Marii toužil pořád stejně intenzivně a začal mít velký strach, že o ní přijde, když to bude takto pokračovat. Převzal proto iniciativu za oba a začal se snažit. Plánoval, vymýšlel program, zařizoval společné aktivity. Spolkl své ego a snažil se Marii vyjít vstříc. Víc než by musel.

Ignorované hranice jako zdroj rozkolu

Jenže výsledek se nedostavil. Marie se mu pořád zdála tak trochu za zdí. Čím víc se snažil se k ní přiblížit, tím více mu unikala a byla na něj nepříjemná. Nerozuměl, proč Marie reaguje na jeho snahu o pozitivní změnu negativně. Byl zklamaný a nepříjemný. Oba si své chování posléze vyčítali a tím se kruh nepochopení uzavíral. Sice se pokoušeli o změnu, ale ať zkusili, co zkusili, nedařilo se dobré východisko najít. Věděli, že si umí vztah udělat hezký, přece jim to na začátku tak úžasně šlapalo. Teď to bylo takřka v troskách. Čím to? Otázka, na kterou zoufale hledali odpověď a tak přišli za mnou.

Po určité době jsme společně vystopovali, že zlomový moment, od kterého se vše začalo odvíjet jinak, bylo právě jejich první milování. Co se tam stalo tak hrozného, že jim to skoro zničilo vztah? Na první pohled nic, na druhý všechno. Přihodilo se jim něco, co se děje mnohým lidem a nejen v sexu, kdy ze strachu (z odmítnutí, hodnocení, konfliktu atd) ustoupí ze svých hranic a podřídí se přání / očekávání svého partnera. Co přesně se stalo? Kamil Marii silně přitahoval i vzrušoval, líbil se jí po všech stránkách, v tom žádný problém nebyl. Když ovšem cítila, že zrovna tenhle večer neskončí něžným líbáním jako vždy a Kamil touží po hlubším kontaktu, cítila se pod tlakem a udělala něco jiného, než chtěla.

Příliš brzké otevření = rychlé uzavření

Necítila se na první milování úplně připravená a nejraději by mu to v klidu řekla, ale měla strach, že když ho teď odmítne, naruší to jinak perfektní vztah. Začala se bát, že její odmítavá reakce může celý vztah pohřbít. A tak se raději podvolila a s Kamilem se pomilovala. Bylo to sice krásné, ale ten tíživý pocit, že si nestála za svým přáním, že se ze strachu podřídila, že si nechala překročit vlastní hranice jak na emoční tak i fyzické stránce, už nezmizel a naopak každým dnem rostl.

Někde v hloubi duše se začala cítit ponížená. Měla pocit, že se Kamilovi otevřela moc hluboko a moc brzy. Připadala si obnažená i zranitelná, proto se mu začala podvědomě vzdalovat. Začala se uzavírat a utíkat. Cítila k němu vztek i zlost. A vlastně mu to chtěla trochu i oplatit. Když viděla, že její vzdalování ho zraňuje, tak to dělala ... Nutno dodat, že na začátku si ani Marie toto vůbec nepřipouštěla a neviděla, že její nynější chování je pouhá reakce na neposlechnutí svého vnitřního hlasu před prvním milováním.

Kamil svoje hranice začal překračovat z podobného strachu – aby vztah neskončil. Přestal být tím silným mužem, kterého Marie poznala, začal být beztvarým klukem, který touží uspokojit a zapadnout. Ze strachu, aby vztah zachránil, ustoupil ze svých hodnot a snažil se Marii zavděčit a vyjít vstříc, jak jen to bylo možné. Věřil, že když jí dostatečně vyhoví, ona se přestane vzdalovat a zase budou jeden druhému příjemně blízko.

Nemohli být dále od pravdy. Jejich vztah byl jak na houpačce, chvilku bylo vše v pořádku a za další chvíli to byla jízda jak na tobogánu. Čím více se Kamil snažil přibližovat, tím více se mu Marie vzdalovala. Kvůli maličkostem se hádali i vztekali, neuměli spolu jasně komunikovat, nerozuměli si. Snažili se vědomě komunikovat, vůbec však neviděli, co se mezi nimi děje pod povrchem. Nevnímali, jak do sebe jejich podvědomé části naráží. Když jsme spolu začali pracovat, postupně jim vše docházelo, jednotlivé kousky skládačky do sebe zapadaly a vše konečně dávalo smysl.

Pochopení příčin a úleva jednou jsou

Ohromně se jim ulevilo už jen proto, že věděli, co a proč se jim děje. Z jejich vztahu tím začala mizet mlha nedorozumění, vzdalování a zraňování. Mohl nastat čas na uzdravování a cestu vpřed k opětovné blízkosti a harmonii. Postupně se učili spolu jasněji a otevřeněji komunikovat. Beze strachu si říkat o svoje potřeby. Beze strachu se zdravě a s láskou, ale zároveň pevně vymezit. Umět očekávání milovaného s klidným srdcem i odmítnout a neplnit. Bylo to opravdu příjemné sledovat, jak se k sobě opět vrací. Jak jeden druhého opět cítí, jak jsou vedle sebe znovu uvolnění.

Příběh Marie a Kamila dopadl dobře, svou krizi zvládli a vyšli z ní mnohem silnější. Věřím, že jejich vztahu to paradoxně pomohlo. Bohužel ne každý něco podobného dokáže. Mnoho lidí ve vztahu svoje potřeby, přání i city ze strachu potlačuje. Věří, když se budou náležitě přizpůsobovat partnerovi, vždy a všude vycházet vstříc a ustupovat ze svého, zaručí si tím jeho přízeň a lásku. Jediné, co takovým chováním získají, bude podvědomý pocit ponížení, frustrace, vztek a pravděpodobně i rozchod.

Vyjasněte si tedy, kde máte hranice a jak si za nimi umíte stát. Jak dobře se o nich umíte bavit. Jaké přesně jsou vaše potřeby (životní i vztahové) a jak dobře si je umíte vykomunikovat. Svůj život i vztahy máte ve své moci. Pokud se této moci vzdáte kvůli vztahu, bude váš život řídit někdo jiný a vy budete nešťastní. Pamatujte – nikdy není pozdě na to vzít si svou vlastní moc zpátky.

Autor: Aleš Vavřinec | úterý 14.2.2017 7:54 | karma článku: 24.98 | přečteno: 3034x

Další články blogera

Aleš Vavřinec

Nemoc jako cesta k pochopení a uzdravení

Padl jsem jako voják v zákopu. Nejméně tak je těžký osud můj. Plný nos. Bolavá hlava. Břicho jak na vodě. Slabé svaly. Moje tělo se zmítá v jednom ohni a já s ním. Nemám z toho dobrý pocit a musím se přiznat, že.....

13.9.2017 v 18:40 | Karma článku: 8.46 | Přečteno: 268 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Agrese jako cesta k osvobození

Žijeme v době, která ryzí mužské agresi nepřeje. Mnozí ji považují za něco od základů zlého a špatného. Agrese je často vnímána jako čistě ničivá energie, která by měla být za všech okolností pod kontrolou. Přece dospělý člověk ..

7.9.2017 v 15:00 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 354 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Nevěra se šťastným koncem

Jitka brečela a nemohla slzy zastavit, i když se o to ze všech sil snažila. Silný moment. Nikomu jsem to ještě neříkala ... soukala ze sebe slova, když se její oči začaly vysoušet. Svýho manžela miluju, ale Jirkovi jsem nemohla ...

4.9.2017 v 14:35 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 1093 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Životní lekce od chlupaté dámy

Sedím na zahradě a se zájmem sleduji sousedovic kočku. Ladně se převaluje na trávě a hledá pro sebe tu nejpříjemnější pozici. Chvilku jen tak leží, načež zakmitá ušima a zbystří. Její tělíčko se v mžiku aktivizuje a...

24.8.2017 v 8:14 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 629 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radek Maleč

Šokující zpověď bezohledného řidiče.

Kámo, jak se ti líbí, když tě na silnici někdo vytlačí, nějak ohrozí nebo omezí? Každý mě někdy potkal, bezohledného řidiče :)

23.9.2017 v 10:28 | Karma článku: 4.76 | Přečteno: 378 | Diskuse

Peter Szendy

7 pilířů pseudohumanismu - část první

Ano..7 pilířů pseudohumanismu – takto se měl článek jmenovat a o nich měl článek pojednávat...(ještě mám zadat alespoň 6 znaků, abych splnil podmínky perexu, ale méně, než kolik jich má následující věta, no to je skvělé)

22.9.2017 v 19:20 | Karma článku: 26.06 | Přečteno: 573 |

Jan Ziegler

Odboráři lidem škodí a moc

Řekl bych dokonce, že ještě víc než alkohol a cigarety. Oni sice tvrdí, že hájí zájmy zaměstnanců, ale svými skutky dělají opak. Jestliže brání snižovaní odvodů za pracovníky, brání i zvyšování platů.

22.9.2017 v 19:16 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jiří Turner

Teroristi v Čechách nekřičí: „Allahu akbar!“ Řvou: „Uber!“

Tak už je to i u nás! Jedni vyhrožují blokádou Prahy a likvidací konkurence a druzí chtěli vyhodit do vzduchu vojenský vlak. Ti první našli inspiraci v 90. letech u mafiánů od Thorgesu a ti druzí se asi zhlídli v Bakuninovi.

22.9.2017 v 19:06 | Karma článku: 19.32 | Přečteno: 953 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak to, že soud osvobodil anarchisty obžalované z útoku na vlak?

Anarchisté byli ovšem obžalováni toliko z přípravy útoku, ne útoku samotného. Ale taková manipulace s fakty už k práci našeho blogera používajícího falešnou identitu (stejně jako policejní a jiní agenti), už tak nějak patří

22.9.2017 v 18:21 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 475 | Diskuse
Počet článků 36 Celková karma 14.81 Průměrná čtenost 1057

Pomáhám lidem, kteří se dostali do situace, kdy neví jak dál. Pomáhám jim opět zářit. Využívám postupy z psychologie, terapie a koučovací techniky i vlastní bohaté zkušenosti. Mám za sebou více než 1 600 odkoučovaných hodin.

Chci Vás inspirovat, nadchnout, nabídnout témata k hlubšímu přemýšlení a někdy i pobavit.

ales-vavrinec.cz

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.