Pozitivní a optimistický přístup k životu je super věc. Mnoho věcí usnadní, do mnoho situací dokáže vnést nadhled, uvolnění a vnitřní klid. Dívat se na svět s dávkou optimismu bývá veselejší než...
...se nechat ovládat vnitřním hlasem skeptika nebo pesimisty.
Jenže k pozitivnímu přístupu k sobě, druhým i světu se nelze donutit, jak se o to mnozí snaží. Nelze potlačovat svoje negativní pocity nebo myšlenky a snažit se je přehlušit těmi pozitivními. Představte si, že máte doma shnilou podlahu a na tu s velkou parádou hodíte nový, krásný a barevný koberec. A máme vyřešeno, zdá se na první pohled. :-)
Úplně stejně lidé přistupují k pozitivnímu myšlení a sami sebe šikanují přesvědčením - MUSÍM VŽDY A VŠUDE MYSLET POZITIVNĚ! Uvnitř se necítí úplně dobře, ale navenek se tak snaží působit. Uvnitř se trápí, navenek se usmívají a přesvědčují sami sebe, že se nesmí trápit - musí být přeci vždy šťastní. Jenže ta podlaha pořád zůstává tak trochu nahnilá a žádný nový koberec to jen tak nespraví.
Východisko je tedy nejprve čelit tomu negativnímu v nás. Nejdřív se musí změnit základ, pak až položit koberec. Neutíkat od svého stínu a negativních pocitů a bloků. Nepotlačovat je. Ale zpracovat, integrovat a přijmout. Pak vzniká vnitřní uvolnění a prostor na to - být pozitivní a myslet pozitivně.
